Proměny Pálavy


Jak se Pálava proměnila za poslední staletí? Ze starých map, leteckých snímků i archivních fotografií víme, že poměrně hodně. Nejvíce si rozsah změn uvědomíme, když vedle sebe dáme pohled minulý a současný.

Proměny PálavyProměny Pálavy

Na jaře 2019, kdy jsem získal staré pálavské pohledy ze sbírek Regionálního muzea v Mikulově, jsem začal s focením záběrů ze stejných míst, o zhruba sto let později (přesná datace historických pohledů bohužel prakticky vždy chybí). Na první pohled to nevypadá zas tak složitě a při pohledu na starou fotku je vždy jasné, odkud zhruba je focena.

V realitě to tak jednoduché není. Některá místa zmizela při těžbě vápence (pohledy na Mikulov z Turoldu), většina dost zarostla křovinami a lesem, jinde vedou cesty jinak než dříve (Svatý kopeček). Ne úplně vždy je tam možné pořídit fotku přesně ze stejného místa, někdy se to podaří na vlas stejně. Výsledkem jsou fotky dokumentující, jak se krajina – odraz vývoje přírody, ale hlavně způsobu našeho života a hospodaření v ní – změnila. Fotografie jsou zobrazeny i v mapové aplikaci ukazující proměny Pálavy na současných a historických (1938) leteckých snímcích.

Turold ze Svatého kopečkuTurold ze Svatého kopečku

Během těžby i po jejím ukončení zářil kopec Turold jasnou bílou. Postupem času zarostl keři a stromy. Šíření dřevin postihlo i Svatý kopeček – z místa, odkud byla přesně pořízena historická fotografie, je výhled už jen do stromů. Relativně velký prostor zahrádek mezi dnešními ulicemi Wolkerova, Venušina a Pavlovská zůstal zachován dodnes, většina domů však svou tvář změnila…

Pálava ze Svatého kopečkuPálava ze Svatého kopečku

Výhled na hřeben Pálavy od Turoldu přes Stolovou horu, Děvín a Děvičky dnes na Svatém kopečku omezují vzrostlé stromy, přes které není vidět další novou zástavbu podél Dukelské ulice. Struktura pozemků na svahu zůstala zachována, jen výrazně přibylo vinic na úkor políček…

Pálava ze Svatého kopečkuPálava ze Svatého kopečku

Na přelomu století vybudoval tehdejší Okrašlovací spolek několik okružních cest okolo Svatého kopečku, vysadil sady a mezi kostelem a kaplí Božího hrobu dokonce vybudoval altán. Už tehdy byl Svatý kopeček oblíbeným cílem místních i turistů. Dnes je za poslední kapličkou namísto široké cesty jen pěšinka a výhledu brání vzrostlé borovice – proto je srovnávací fotografie pořízena o kus dále než historická.

Mikulov z TurolduMikulov z Turoldu

Není mnoho staveb kromě mikulovských dominant, které by byly na obou snímcích – jednou z výjimek je budova vlakového nádraží. Úbočí Turoldu pokryl vinohrad, stromy téměř dokonale zakryly Čertův kámen i areál Židovského hřbitova, napravo od něj vyrostly řadové rodinné domy ulic Majakovského, Gorkého a dalších.

Mikulov z TurolduMikulov z Turoldu

Na první pohled se zdá, že snímek byl pořízený z vrcholové části Turoldu a nebude těžké jej přefotit, snad i s borovicí. Vzájemná poloha věží ale dokazuje, že fotografie pochází z místa, které bylo později odtěženo.

Lom TuroldLom Turold

Turold na historickém snímku vypadá jako z jiného světa. Po otevření lomu v roce 1872 sem byla dovedena železnice, spojující lom s vápenkou. Úzkorozchodná trať vedla dokonce krátkým tunelem a v nejprudším místě dosahovalo 71% sklonu.

Sirotčí hrádekSirotčí hrádek

Staré letecké snímky i pohlednice dokazují, že vrcholová plošina Stolové hory i rovinaté sedlo mezi ní a Růžovým kopcem byly ještě na počátku 20. století zemědělsky využívány. V sedle později vzniklo fotbalové hřiště, stromky – vysázené nedlouho před pořízením historického snímku – vyrostly a brání výhledu na travnatý plácek, kde stál památník. Lesem pokrytá je i samotná hrana Stolové hory, odkud byla historická fotografie pořízena.

ze Sirotčího hrádkuze Sirotčího hrádku

Na prostranství před Sirotčím hrádkem stál památník rakousko-uherským vojákům, padlým v I. světové válce. Dnes z něj zbyly jen schody prorostlé trávou, na skalce se uchytil stromek… Úbočí samotné Stolové hory dnes pokrývá vzrostlý les, stará fotografie zachycuje nízkou pařezinu.

ze Sirotčího hrádkuze Sirotčího hrádku

Samotný Růžový kopec a Sirotčí hrádek se moc nezměnil – krásně lze identifikovat praskliny ve skále, jen tráva či keře jsou vyšší. Větší proměna se odehrála níže – přibylo stromů a malá políčka byla sloučena, přibylo vinic.

Sirotčí hrádekSirotčí hrádek

Sirotčí hrádekSirotčí hrádek

Sirotčí hrádek stále stojí, památník vzal za své ihned po konci II. světové války. Připomínal totiž oběti rakousko-uherské armády z řad zdejších, tehdy naprostou většinu tvořících obyvatel německé národnosti.

Klentnický zubKlentnický zub

Pohled z úbočí Stolové hory na osamocenou skálu Klentnický zub, Sirotčí hrádek a masiv Děvína v pozadí. Srovnání krásně dokumentuje rozsah zarostení křovinami a stromy.

z Kotlez Kotle

Tak jako těžba vápence poznamenala samotný masiv Kotle, změnilo se i okolí. Malá políčka na svahu spadajícím ze Stolové hory nahradily velké plochy polí a vinohradů, zástavba v Klentnici se výrazně rozrostla, přibylo zalesněných ploch. V pozadí nalevo od Svatého kopečku si na starém snímku můžete všimnout siluety Janičova vrchu, dnes odtěženého. Srovnávací snímek je pořízen z trochu jiného místa, z původního už přes vzrostlé borovice není skoro nic vidět.

SoutěskaSoutěska

Na obou fotografiích jdou krásně rozeznat pukliny ve skalách, balvany pod nimi i stromy – z čerstvě vysazených se za stovku let staly docela velikáni… Zajímavý je popisek Martinswand u historické fotky – dnes říkáme Martinka úplně jiné skále…

SoutěskaSoutěska

Stromů přibylo i v Soutěsce. Nová fotografie je pořízeno o něco níže než historická – na hraně dnešního lesa, bránícího v zopakování přesně stejného pohledu. V samotném údolním dnu bylo nejvýraznější změnou vysázení kaštanového hájku myslivci.

cesta nad Pavlovemcesta nad Pavlovem

Cestu mezi Klentnicí a Pavlovem lemovala už neexistující alej. Namísto dnes neodmyslitelných vinohradů byla na úpatí Děvína pole. Hustší a vzrostlejší les na hřebeni způsobuje dojem jakoby sedlo mezi Děvičkami a Děvínem bylo nižší než dnes…

Děvičky a PavlovDěvičky a Pavlov

Děvičky a PavlovDěvičky a Pavlov

Dva pohledy na zříceninu Dívčích hradů z úbočí Děvína. Ve zkratce dokumentují hlavní změny krajiny během 20. století: šíření lesa a křovin, nahrazení drobných políček velkoplošnými bloky orné půdy a vinic, a zatopení cenných lužních lesů a nivních luk nekonečnou hladinou Novomlýnské přehrady.

les u Děvičekles u Děviček

les u Děvičekles u Děviček

les u Děvičekles u Děviček

Žádné jiné fotky lépe nevystihnou proměnu lesního hospodaření na Pálavě. Historický pohled ukazuje okolo Děviček typický les přelomu 19. a 20. století – vzdáleně stojící jakoby osamocené stromy. Tehdejší lesy byly mnohem otevřenější a prosluněnější, změna hospodaření vedoucí k zapojení a zhoustnutí lesa vedla mimo jiné k vymizení či ohrožení mnoha druhů, které právě prosluněný les potřebují. Proto se i dnes (byť na velmi malých plochách) Správa CHKO Pálava snaží o rozvolnění lesa tak, aby tyto organizmy dostaly šanci.

Dolní Věstonice z DěvínaDolní Věstonice z Děvína

Průhled mezi skálami vrcholové části Děvína k Dolním Věstonicím. Bílá věž kostela svítí na obou snímcích, velkou část krajiny však pohltila voda Novomlýnských nádrží.

Další fotografie budou přibývat.

×